Možnosti výroby nízkouhlíkového vodíku v českých podmínkách
Jak v Česku vyrábět vodík?
Pohled z praxe na H2 Fóru v Ostravě 2026
Možnosti výroby nízkouhlíkového vodíku v českých podmínkách
Pohled z praxe na H2 Fóru v Ostravě 2026
O vodíku se nejčastěji mluví v souvislosti s elektrolýzou, tedy s rozkladem vody pomocí elektřiny. Jakub Štefanec ve svém vystoupení připomněl, že surovinou může být i odpad, který dnes končí na skládce nebo ve spalovně.
Technologie ACTROM zpracovává organický materiál: použité a drcené pneumatiky, pryžové zmetky z výroby, plasty a výmětky z automobilového průmyslu nebo plastové hobliny a třísky.
Ve spolupráci s obcemi se připravují projekty na zpracování vysušeného kalu z čistíren odpadních vod. Podle Jakuba Štefance tomu nahrává i zákaz skládkování některých druhů odpadů, se kterým se počítá do roku 2030.
„Odpad, který se v České republice generuje, by mohl být smysluplně využit a nemuseli bychom vodík vyrábět jenom z čisté vody,“ řekl Jakub Štefanec.
Ve Vlkoši Alternative Energy Systems technologii nejen provozuje, ale také vyvíjí a vyrábí. Odpad v ní prochází třemi kroky.
Nejdřív se v uzavřeném reaktoru bez přístupu kyslíku zahřeje až na 1 000 °C. Materiál nehoří, ale rozkládá se na plyn, kapalinu a pevný zbytek, převážně uhlík. Reaktor se ohřívá indukčně, což je energeticky úspornější než klasické odporové pece.
Plyn z reaktoru se pak musí velmi rychle zchladit, aby v něm nevznikaly nežádoucí reakce. Při chlazení se z něj oddělí pyrolýzní olej a plyn se dál suší a čistí. Olej není hotový produkt, ale meziprodukt, který lze dál zpracovat, například při výrobě rozpouštědel.
Ve třetím kroku přístroj pro procesní plynovou chromatografii plyn analyzuje a rozdělí na jednotlivé složky. Výsledkem je vodík a generátorový plyn, který nahrazuje CNG. Oba se stlačují do tlakových nádob až na 250 bar. Generátorový plyn může pohánět kogenerační jednotku, motor nebo vysokozdvižné vozíky, a právě tak ho společnost využívá ve vlastním závodě.
Celý proces je uzavřený. Zařízení nemá komín ani výduch a neuvolňuje do ovzduší CO2.
Vlkoš je první zařízení svého druhu v Česku, které získalo všechna povolení. Povolovací proces začal v roce 2019 a skončil v červnu 2021.
Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že vodík a syntetické CNG vyrobené z odpadu jsou certifikované produkty.
01/ 2017 Koupě areálu ve Vlkoši
06/ 2017 Rozhodnutí o instalaci a vývoji jednotky ACTROM
01/ 2018 Zahájení projektové dokumentace
01/ 2019 Dokončení PD, zahájení legislativního procesu
06/ 2021 Získání veškerých povolení jako 1. zařízení v ČR
12/ 2021 Dokončení zkušebního provozu a získání povolení bez omezení
06/ 2023 Dokončení certifikace Vodíku a syntetického CNG vyrobeného z odpadu
2024 Výroba obdobných zařízení ACTROM a dodávky zákazníkum
2024 Dodávky zařízení v rámci UK, SK, CR
2025 Certifikace kapalin, pevné látky
Jednotky ACTROM vyrábí Alternative Energy Systems pro zákazníky převážně v zahraničí. Největším odbytištěm je dnes Velká Británie, která si po odchodu z Evropské unie nastavila vlastní legislativu i podporu.
Zájem mají hlavně odpadářské skupiny, které už mají zvládnutý sběr odpadu, svozová auta, drtičky i překladiště. Britská skupina, která spravuje 35 % použitých pneumatik na Britských ostrovech, odebírá další jednotky. Jedna z britských instalací stojí v nízkoemisní zóně Londýna.
Další jednotku provozuje v Česku československá skupina, která se pyrolýzou zabývá.
Kapacita těchto zařízení je mnohem menší než u spalovny nebo skládky. Firmy v nich ale hledají cestu, jak se skládkování a spalování vyhnout. Prvním krokem bývá obvykle výroba CNG.
V diskusi zaznělo, že výroba plynu je jen část celku. Aby technologie dávala smysl i z pohledu nakládání s odpady, je potřeba certifikovat všechny výstupy, tedy i kapaliny a pevný uhlíkový zbytek. Vodík a generátorový plyn certifikované jsou, certifikace kapalin a uhlíku probíhá.
Důležité je, aby ze zpracování běžného odpadu nevznikal odpad nebezpečný. To by výsledek z hlediska životního prostředí zhoršilo. Podle Jakuba Štefance přitom není jednoduché najít v legislativě cestu, jak energetické využití odpadu skloubit s pravidly pro nakládání s odpady.
V závěru diskuse Jakub Štefanec upozornil, že samotné pilotní projekty vodík dál neposunou.
„Pokud budou vždycky jen pilotní projekty, jejichž výsledek zůstane pouze na papíře, nevím, jestli dojde během několika let k reálnému posunu,“ řekl.
Smysl mají podle něj projekty postavené jako celek, kde je vyřešená výroba vodíku, jeho transport, plnička i odběratel, například městská doprava. Pomohla by cílená podpora takových celků, i investiční, ať už se jim bude říkat vodíkové huby, nebo jinak. Takové projekty mohou fungovat, i když současná evropská pravidla pro vodík podle něj ani zdaleka nejsou ideální.
Více o technologii najdete na stránce ACTROM.
články
Podrobnosti o solárních elektrárnách: možnosti, tipy, novinky a naše postupy.
Alternative Energy Systems a.s.
Hlinky 45/114, 603 00 Brno - Pisárky
IČ: 04381866, DIČ: CZ04381866
